|
|
Odsun německého obyvatelstva ze Znojemska
KUŘÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje vztahům mezi Čechy a Němci od roku 1918 až do konce druhé světové války. Je hrubým nástinem politického vývoje na českém území, který tyto vztahy ovlivňoval. Práce je zaměřená jak na průběh česko-německých vztahů v celorepublikovém rámci, tak následně přechází k dění na území Znojemska. Do své práce jsem zařadila vzpomínky Čechů, kteří byli po roce 1938 vyhnaní z pohraničí. Jako obratem jsem přiblížila dva osudy dvou pánů německé národnosti žijících do konce druhé světové války na Znojemsku. Vedle tohoto uvádím působení pracovních táborů ve Znojmě a posléze transport německých občanů.
|
|
|
Místní odbor Národní jednoty pošumavské v Jindřichově Hradci
HUBENÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá dějinami spolku Národní jednota pošumavská a jejím odborem v Jindřichově Hradci. Spolek byl založen roku 1884 a kromě krátkého přerušení během druhé světové války existoval až do svého zrušení v roce 1948. Tento spolek měl za účel především ochranu českých menšin v pohraničních oblastech českých zemí s výrazným německým osídlením v jižních a západních Čechách.
|
|
|
"Tohle jsou, maličká, ty mý Sudety": Obraz Sudet v soudobé produkci české populární hudby a dalších médiích populární kultury
BRTNÍK, Robert
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazování pohraničního prostoru v soudobé české hudební produkci. Jako stěžejní body pro pozdější analýzu jsou zde zvoleny především pojmy z oblasti vzpomínání a estetiky přírody. Práce se zaměřuje i na historii Sudet a česko-německých vztahů, které ovlivnily krajinný ráz i pojímání tohoto prostoru. Dále se zde pracuje s geografií pohraničí, ale i s reflexí sociálněpatologických jevů často Sudetům přiřazovaným. Pro komplexnější chápání uměleckého zobrazování daného tématu je zde zpracována i komparace dalších forem umění (film, komiks, literatura a obrazová média), která je základem pro pozdější hudební analýzu a zároveň jakýmsi shrnutím či mementem zobrazování Sudet, které po dlouhé roky podléhalo dobovým propagandám. Cílem práce je nejen zjistit, jak vypadá hudební reflexe historie i současnosti Sudet prizmatem přírody, vzpomínání apod., ale zjistit míru fetišizace "temných" stránek pohraničí a dojít k nějakému kompromisu mezi již ustálenou "mysteriózní" formou tohoto zobrazování a reflexí současného stavu Sudet, na které se mnohdy zapomíná, přestože se jedná o značně velkou část našeho území.
|
|
|
Přeshraniční obecní spolupráce na příkladu bavorských a jihočeských obcí
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá přeshraniční spoluprací mezi obcemi zejména v česko-bavorském příhraničním regionu. Zkoumá vlivy regionální politiky, evropské politiky a česko-německých vztahů na tuto spolupráci. Jádro diplomové práce tvoří sociologický výzkum, který detailně studuje přeshraniční spolupráci a partnerství bavorského okresu Freygun-Grafenau a jihočeského města Třeboň. Založený je především na rozhovorech s představiteli obou samosprávních jednotek a na dotazníku, který byl vyplněn respondenty se vztahem k oběma zmíněným municipalitám. Sociologický výzkum se zaměřuje na celkové vnímání daného partnerství, jeho výhody a nevýhody a budoucí perspektivu.
|
|
| |
|
|
Česko-německé vztahy v Chebu v období mezi lety 1918-1938
Rybařová, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vztahy mezi obyvateli české a německé národnosti v Chebu během období mezi světovými válkami. Zkoumaná problematika je zasazena do hlubšího historického kontextu postavení Chebska v rámci českých zemí a Českého království. Důraz je kladen na komplikovanou situaci v souvislosti s provincií Deutschböhmen bezprostředně po vzniku samostatné republiky, na určité podstatné události související s nárůstem počtu českého obyvatelstva po přičlenění Chebska k Československu v důsledku poválečné mírové smlouvy a na sílící protičeské postoje po roce 1933, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Bakalářská práce vychází především ze značného množství literárních děl, ale také z dobového periodika, archivních materiálů a některých dalších zdrojů. Hlavním cílem je přiblížit národnostní poměry ve městě, které bylo po dlouhou dobu převážně německé. KLÍČOVÁ SLOVA Cheb, Češi, Němci, česko-německé vztahy, soužití, meziválečné období
|
|
| |
|
|
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
|
|
|
Boj o národni identitu v 80. letech 19. století
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
Proměny a vývoj vztahů mezi Sudetoněmeckým landsmanšaftem a Českou republikou v letech 1990-2015
Červená, Sandra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho vliv na česko-německé vztahy v letech 1990-2015. Sudetoněmecký landsmanšaft představuje organizaci, která zastřešuje a hájí zájmy německých občanů, kteří byli vysídleni nebo uprchli z českého území v důsledku událostí II. světové války. Práce shrnuje nejvýznamnější události, které měly vliv na mezinárodní vztahy daných zemí. V první části práce vymezuji definice pojmů Sudety a sudetský Němec, které jsou pro práci klíčové. Následně se věnuji založení organizace zastupující sudetské Němce, struktuře této organizace a sudetoněmeckému programu 20 bodů. V další kapitole analyzuji jednotlivé události během vytyčeného období, které začíná pádem komunistického režimu v Československu v roce 1989. Důležitou událostí pro vzájemné vztahy bylo přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. Další kapitoly jsou věnované událostem, které následovaly a na základě kterých bylo otevíráno téma zrušení tzv. Benešových dekretů. Jsou jimi především vstup České republiky do Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentské volby v roce 2013. K výraznému posunu ve vzájemných vztazích došlo v roce 2013, kdy v bavorském parlamentu přednesl svůj projev český předseda vlády Petr Nečas. Tato událost přispěla ke změně stanov Sudetoněmeckého...
|
host ::
RSS.